Přeměna lesa – stromy pro budoucnost

Přehled: Jak na úspěšnou přeměnu lesa

• Stále častější extrémní povětrnostní jevy způsobené změnou klimatu vyžadují přeměnu lesů
• Zdravý smíšený les je vhodnější než přestárlý jednodruhový les
• Pro rozhodování a vytváření strategií jsou vhodnými nástroji monitorování, umělá inteligence a moderní satelitní mapování
• Pokud k přirozené obnově nedojde samovolně, je porost zmlazován uměle a doplňován novými odolnými hostitelskými dřevinami

Přeměna lesa a změna klimatu

Změna klimatu znamená pro lesní ekosystém drastické změny a přináší s sebou obrovské výzvy pro lesní hospodářství. Dlouhá období sucha, lesní požáry, vichřice, přívalové deště a kůrovec mohou způsobit rozsáhlé odumírání stromů a vyžadují proaktivní, ekologickou přeměnu lesů jednoduchými prostředky – směrem k lesům, které se dokážou vyrovnat s teplejším klimatem a extrémnějšími povětrnostními podmínkami.

Zvýšený úhyn lze předvídat zejména u takových druhů stromů, jako jsou smrky, borovice a buky. Například smrk se svým mělkým kořenovým systémem bude muset bojovat se suchem a při stále častějších bouřkách nebude mít v půdě dostatečnou oporu. To negativně ovlivňuje trvalou stabilitu lesa.

Jednodruhové lesy jsou stále nestabilnější a už neposkytují dostatečnou bezpečnost, takže cílem je často přechod od jednodruhových porostů a přestárlých lesů ke zdravému smíšenému lesu. Přeměna lesa spočívá v přeměně stávajícího, obvykle nestabilního lesa a jeho přizpůsobení budoucnosti výsadbou nových druhů dřevin.

Jedním z problémů je, že průměrný počet druhů stromů na kilometr čtvereční by se v důsledku jejich úhynu způsobeného změnou klimatu mohl snížit 33 až 49 procent. Tím by byl ovšem průměrný výběr evropských dřevin vhodných pro budoucí zalesňování velmi omezený a mohl by nastat jejich nedostatek. Co to ale znamená pro lesy budoucnosti?

Jasný cíl: zdravý smíšený les

Obzvláště výhodné jsou lesy s klimaticky příznivými dřevinami, které díky kombinaci listnatých a jehličnatých stromů zajišťují dlouhodobou funkci lesa. Pozitivně to může ovlivnit mikroklima a funkce půdy. Některé druhy se navzájem podporují v růstu. Takto příznivého složení se dosahuje cílenými ošetřovacími opatřeními, jako je výsadba, kultivace, péče o mladý porost a prořezávky.

Pro trvale udržitelný smíšený les se používají dřeviny, které jsou schopné zvládnout současné i budoucí klimatické podmínky. Klimatické oblasti, ve kterých již panuje očekávané klima, nabízejí možnost identifikovat vhodné druhy dřevin. 

Hospodárnost při přeměně lesů 

Aby se zajistilo, že budou stromy šetrné ke klimatu a zároveň ekonomicky efektivní, měly by se pro přeměnu lesa vybírat vysoce produktivní druhy, jako je dub červený, douglaska nebo akát. Lesníci však někdy záměrně volí méně produktivní druhy dřevin, protože se chtějí omezit na ubývající počet původních druhů.

Dřevozpracující průmysl aktivně spolupracuje s vědou a výzkumem, aby aktivně podpořil přeměnu lesů. Přitom se využívají moderní data dálkového průzkumu, důsledné monitorování, umělá inteligence a odborné posudky.

K včasnému rozpoznání kritických oblastí se například používá satelitní mapování. Označuje, které stromy jsou zdravé a kde se nachází mrtvé dřevo.

Zaměstnanci společnosti Wald Plus GmbH ze Salemu v Bádensku-Württembersku jsou denně konfrontováni s výzvami spojenými s přeměnou lesa. Jsou pověřeni poradenstvím a správou 11 500 hektarů lesů v Německu a Švýcarsku a zasazují se o udržitelné lesní hospodaření zaměřené na minimalizaci rizik.

Řešení STIHL

Při úspěšné přeměně lesů hrají hlavní roli nejen ekologické, ale i ekonomické faktory. Stroje STIHL jsou díky své účinnosti hnacím motorem přeměny lesů – a bez akumulátorů si lesnictví už nelze představit.

S výkonnými stroji STIHL je možné zvládnout prořezávku a přirozenou i umělou obnovu lesa.

Přirozená obnova, umělá obnova a péče o mladé porosty

Úspěšná obnova lesa často zahrnuje přirozenou a umělou obnovu, umělou obnovu nebo opatření v rámci péče o mladé lesní porosty. V další části najdete přehled hlavních rozdílů:

• Přirozená obnova: ze semen starých stromů vyrůstá další generace stromů. Výhodou této metody je, že stromy z přirozené obnovy mají silné kořeny, dostatečnou půdní stabilitu a dobrý růst. Odpadá také nutnost nákladné výsadby.
• Umělá obnova: Pokud není možná přirozená obnova, přistoupí se k obnově umělé – například pokud v okolí nerostou žádné vhodné semenné stromy pro přirozenou obnovu nebo pokud je v okolí nadměrné množství konkurenční vegetace. Nevýhodou je, že obnova lesa výsadbou nebo síjí je dražší než přirozená obnova.
• Péče o mladé porosty: K péči o mladé porosty patří veškerá opatření až do zahájení prořezávky, která mají zajistit kvalitu přirozené obnovy a výsadby. Má zásadní význam pro stabilitu lesních porostů. Péčí o mladé porosty lze také kontrolovat složení dřevin a přizpůsobovat je výzvám klimatických změn.

Přirozená a umělá obnova, umělá obnova nebo péče o mladé porosty: cílem všech tří opatření je stabilní, intenzivně rostoucí les, který váže CO₂ pro budoucí generace – protože aktivní lesní hospodářství je zároveň aktivní ochranou klimatu.